1. Úvod a naladění (25 min)

Vysvětlete účel aktivity:

„Dnes budeme vytvářet krátké divadelní scénky, které zobrazují stereotypy z každodenního života.
Cílem není je posilovat, ale uvědomit si, jak běžné jsou, a zamyslet se nad jejich dopadem.“ Poskytněte jednoduchou definici:
Stereotyp = zjednodušené nebo zobecněné přesvědčení používané k popisu lidí nebo situací.

Stereotypy jsou hluboce zakořeněné v našem kulturním, sociálním i mediálním prostředí. Jejich vědomé pojmenování je klíčovou součástí kritického „odnaučování“. Zároveň je důležité, aby účastníci porozuměli, proč je pojmenováváme, a že cílem této aktivity není jejich posilování ani zahanbování kohokoli.

Společně nastavte pravidla bezpečného prostředí:

• Bez používání skutečných jmen nebo osobních útoků

• Bez nenávistných projevů či ponižujícího obsahu

• Zaměřujte se na situace, nikoli na jednotlivce

• Každý má právo se nezapojit

Zdůrazněte: cílem je učení, uvědomění a reflexe — nikoli hodnocení nebo odsuzování.

2. Vytvoření skupin a výběr tématu (10 min)

Příklad: „Pojďme teď prozkoumat, jaké stereotypy kolem nás existují — v médiích, ve škole, v běžných rozhovorech nebo na sociálních sítích. Neříkáme, že jsou pravdivé. Naopak děláme pravý opak: zviditelňujeme je, abychom porozuměli tomu, jak fungují a jak mohou ubližovat. Představte si, že byste si mohli vytáhnout stereotyp z kapsy — něco, co jste slyšeli nebo viděli ve světě kolem sebe, ne něco, čemu sami věříte. Tyto stereotypy použijeme jako materiál pro krátké scénky.“

Rozdělte účastníky do skupin po 3–5.

Volitelně: přidělte každé skupině 2–3 podněty, například:

• „Dospívající vždycky…“

• „Holky / kluci nemohou…“

• „Lidé z vesnice / města jsou…“

• „Influenceři jsou…“

• „Imigranti jsou…“

• „Ukrajinci jsou…“

• „Sportovci / umělci / ‚šprti‘ jsou…“

• „Lidé, kteří se oblékají jako ___, jsou…“

Každá skupina si vybere jeden podnět, se kterým bude pracovat.

3. Příprava scénky (15 min)

Zadání: „Vytvořte 1–2minutovou scénku, která tento stereotyp zobrazí přehnaným nebo snadno rozpoznatelným způsobem.“

Volitelně: skupiny mohou také promyslet realistickou, nestereotypní verzi téže situace.

4. Prezentace (10 min)

Každá skupina předvede svou scénku.

Po každém vystoupení se krátce zeptejte:

• „Jaký stereotyp byl zobrazen?“

• „Kde se s tímto setkáváme v reálném životě?“

5. Vystoupení z rolí. Dekonstrukce a reflexe (15–25 min)

A. Identifikace stereotypů

• Jaké stereotypy se objevily?

• Proč existují?

B. Dopad

• Jak mohou takové stereotypy ovlivňovat lidi v reálném životě?

• Jaké emoce mohou vyvolávat?

C. Alternativní perspektiva

• „Jak by tato situace vypadala bez stereotypu?“

• Skupiny krátce popíší nebo znovu sehrají scénku bez stereotypu.

D. Osobní reflexe 

• „Setkali jste se někdy s tím, že vám byl přisouzen nějaký stereotyp?“

• „Jak jste na to reagovali nebo jak jste tomu čelili?“

Na závěr se zeptejte:

• „Co si z této aktivity odnášíte do svého každodenního života?“